Zapomeňte na prezidenty, ministry, ekonomy a další dospělé lidi, kteří se tváří, že vědí, co dělají. Představte si, že bychom řízení světa předali dětem.
Udělali jsme syntézu nápadů našeho minivzorku. A jak by to dopadlo? Překvapivě dobře. Tedy až na ty tunely. A díry. Všude by byly díry.
Ministerstvo kopání děr
Jedním z prvních rozhodnutí nové dětské vlády by zřejmě bylo zahájení rozsáhlého programu výstavby tunelů.
Kam by vedly? Nikam.
Proč bychom je kopali? Protože můžeme.
Tunely by se totiž kopaly „jen tak, bezdůvodně, pro zábavu“, což je upřímně stále poměrně srozumitelnější důvod než u některých skutečných stavebních projektů.
Navíc by tunely řešily také bytovou krizi. Lidé by totiž bydleli v dírách jako myši. A kdyby vám to připadalo málo luxusní, není třeba se obávat. Všechno by bylo ze zlata.
Zlatá díra. Zlatý tunel. Zlatá lopata.
Ekonomové by měli spoustu otázek, ale ekonomové by v tomto světě pravděpodobně neměli žádnou pravomoc.
Konec parlamentní demokracie. Začíná vláda kámošů
Děti mají také poměrně jasno v politickém systému: „Neexistovali by lidé, kteří nám vládnou, světu by vládli kámoši.“
A je to. Žádné volby, koalice ani nekonečné televizní debaty. Prostě se sejdeš s kámoši a rozhodnete, co bude.
Ministr financí: Matěj.
Ministr kopání tunelů: taky Matěj.
Ministr zmrzliny: Filip.
Daně se ruší. Všichni jsou bohatí
Ekonomický program dětské vlády je geniální svou jednoduchostí – daně nebudou. A každý bude bohatý.
Stovky let ekonomických teorií právě vyřešil někdo, kdo si ještě před chvílí nebyl úplně jistý, kde má mikinu.
Pokuty se samozřejmě také ruší. Protože když nejsou pravidla, není vlastně moc za co pokutovat.
Škola nebude! Vzdělávat budou hry
Tady začíná být dětská politika trochu komplikovanější. Na jedné straně zaznívá jasný požadavek:
„Neučili bychom se!“
Jenže vzápětí přichází nečekaný obrat:
„Zakázal bych hloupý videohry a nechal jen ty, které by člověka něco učily.“
Takže škola je zrušena, protože učení je otrava, ale videohry musí být vzdělávací. Dětská vláda tak během několika minut objevila svůj první politický rozpor. Gratulujeme.
Zmrzlina každý den!
Samozřejmě nesmí chybět zásadní nutriční reforma: Zmrzlina se může jíst každý den.
Tohle opatření má širokou podporu obyvatelstva a pravděpodobně by prošlo parlamentem jednomyslně. Má ovšem jednu překvapivě rozumnou výjimku. V zimě ne. Protože i dětská anarchie má svoje hranice.
Rodiče, vaše práva jsou rozporuplná
Při tématu rodičů se ovšem jednohlasně neshodli. Jedna strana si trvala na tom, že rodiče by v novém světovém pořádku neměli právo na děti jen tak mluvit. Druhá strana zase tvrdila, že jedna z povinností rodiče by byla si s dětmi jen tak povídat.
Zde se naskýtá nekonečný potenciál k budoucím vládním krizím a rozepřím.
A možná by ten svět nebyl zase tak špatný
Na první pohled působí dětská civilizace poněkud chaoticky.
Bydleli bychom ve zlatých dírách, kopali tunely bez cíle, neplatili daně, nechodili do školy a stát by řídila parta kámošů, která by současně zakázala polovinu videoher.
Je fajn vědět, že děti nechtějí ovládnou svět, chtějí jen mít svobodu, kamarády, čas na hraní a občasné konverzace s dospělými.
A taky chtějí tunely.
Hodně tunelů.
Takže kdyby jednou děti skutečně převzaly vládu nad světem, doporučujeme dvě věci:
Kupte si lopatu. A dávejte pozor, kam šlapete.
